Výletník

Přihlášení Vzhled stránky

Silvestr na České Kanadě, aneb bujará taškařice, Novoroční polízanice, sněhová výletnice či blátivá matlanice ve Veselém mlýně.


Vzpomínka na akci Silvestr na České Kanadě, aneb bujará taškařice, Novoroční polízanice, sněhová výletnice či blátivá matlanice ve Veselém mlýně.

Výletnické sdružení prohlásilo se za právoplatné a uskutečnilo se od 30.12.2009-3.1.2010.
Účastníci-Dana, Mtvresetka, Jan S., Maruška K., Maruška M., Monika, Lenka, Milan, Zbyněk, Milan, Pepa, Evžen (Petr alias Chobi), Petr Č, a Honza V.

Režie a scénář-Mtvresetka a Maruška K.
Producent-Zbyněk Hovorka
Kameraman-Jan Sperling
Titulky-Milan a Pepa

Rok 2009

Konec Prosince

Veselý Mlýn- Popis prostředí
Budova stojící uprostřed české krajiny jmenující se Česká Kanada.Statek připomínající budovu z 19 stol. Postaven ve stylu jihočeské klasické architektury. Budova skýtající nesčetně mnoho komnat. Veselý mlýn

Příjezd: Ubytování
Příjezd nastal 30.12. po 12h odpolední. Většina přijela automobilem. Dva lidé využili systém vnitrostátní dopravy (bus, vlak- ČD a Jindřichohradecké místní dráhy). Setkali jsme se ve stavení a postupně zjišťovali, jaká komnata komu patří. Inu, složitá věc, aby se přes deset lidí domluvilo, ale nakonec se to povedlo. Byly tam komnaty vyhlídkové, sluníčkové, měsíčkové a mrazíkové. Po ubytovacích složitostech se nám naskytla možnost si jít ulovit něco k snědku. V nabídce byla místní kuchyně, ve které byla lednice a v ní dovezené námi absolutně přehnané zásoby potravin. Uživit celý skautský tábor nebyl problém. Minimálně na týden. Nastala večeřící siesta.Vysmáté holky Také zabydlovací a spací siesta- jen pro někoho :-).Večer se hrálo, zpívalo a připravovaly se aktivity na další den. Byly dovezeny hry- Česko, Activity a Uno-Uno-karty. Nadšení nevalné, ale hrálo se a zábava se pěkně rozjela. Dokonce se zpívalo a jedlo až do pozdních hodin ranních. Večerka od 2 hodin ranních a noční klid od 3h do 7h ráno. Moje zkušenost: spala jsem vedle slavnostní a hodovací komnaty :-).

31.12. 2009- Silvestr

Scénář: Výlet v okolí Nové Bystřice po Grasselově stezce.
Režie: Maruška (malá) uprostřed denního výletu navrhla prodloužení na nejvýznamější zajímavost, a to jest nejsevernější bod Rakouska.
Producent: Rozhodl o zkrácení verze výletu a navrhl jinou variantu.
Výsledek: malá Maruška odbočila podle svého plánu směr kámen plus dalších pět členů. My ostatní zoufalci co nechtěli jít několik kilometrů po asfaltu na Peršlák se rozhodli vydat směr Nová Bystřice oklikou po lesní cestě.

Cesta byla pěkná sněhová, blátivá a dobrodružná.Malý Proudný Navštívili jsme místní kameny. Dokonce nám milý obyvatel dovolil si cestu zkrátit přes jeho zahradu. Asi byl zvyklý:) Kameny či skály, to byla moc pěkná věc.Skály u Hradiště
Pokračování cesty vedlo lesem přes lyžařskou sjezdovku. Kupodivu jsme ji překonali bez lyží i bez úrazu.Sjezdovka u Potočné
Po překonání dalšího úseku cesty jsme mírně zabloudili a překonávali jsme přírodní překážky: potok, místní rallye trasu, louky.
Zjistili jsme, že hledáme jakési vojenské bunkry. Ty jsme našli i přes další mírné bloudění. Nastalo focení, pro některé předčasné jasání - ještě jsme nezačali hledat cestu domů :-)
Prohlídka byla čiště profesionální a bez dalších komplikací se mohlo pokračovat dál. Nastal návrat na Veselý Mlýn, který se stal na těch pár budoucích dní naším domovem.
Později nastal úspěsný návrat všech členů našeho sdružení.


Silvestrovský večer 31.12. 2009
Námět-příprava a oslava silvestrovské noci.
Režie- Příprava chlebíčků.
Scénář-příprava alkoholu a starání se o jejich obsah.
Kameraman-příprava půlnočního ohňostroje.
Večer dorazili další dva členové.Od Marušky Kadeřábkové její bratr Pavel s přítelkyní Jiřinou.

Příprava a oslava silvestrovské půlnoci. Nastal to slavný večer. Poslední den starého roku a čekal nás počátek nového. Osazenstvo pečlivě vařilo a připravovalo jídlo a pitivo. Po 20h jsme poklidně usedli k hodovacímu stolu. Pepa, Milan a Zbyněk si vzali kytary a začali nám pěkně hrát. Připravili si pro nás písničku o Veselém mlýbně s trochu pikatním textem, která přítomné dosti pobavila :-) Naše píseň Veselý mlýn
Já se uchopila dovezených her, konkrétně Activity a začala všechny svorně přemlouvat aby se hrálo. IMG_3553

Nakonec skoro všichni souhlasili a my si užili náramné legrace. Např.Lenka měla za úkol nakreslit vymírání lesů. Malá Maruška nám nakreslila slepeckého psa. Sice přivázaného u boudy a ještě chudák jen na 1m dlouhém řetězu za zadek :-). Praktický důsledek jeho činnosti tím byl popřen, ale malba to byla jest nádherná. Chudákovi Marušce byla tato tvorba ještě párkrát za notného smíchu připomenuta :-).
Activity a druhá hra Česko nas zabavily až do půlnoci a nastal ten velký zázrak. Hromadně jsme si připili, k šampusu byly i jahody :-) Půlnoční šampus s jahodami a šli se podívat na ohňostroj, který připravil Pavel s Honzou S. Byla to vskutku velkolepá podívaná.

Malá Maruška přišla s improvizovaným bowlingem s míčem a PET lahvemi, který byl již otestován v Jeseníkách. IMG_3574 Hrálo se ve dvoučlenných týmech a užilo se dost nečekaných momentů :-). Milan bohužel během hry odepsal pádem svůj foťák :-(.

Po půlnoci jsme se odebrali k další zábavě. Zpívání hraní trvalo "až do rána bílého", i když v půl šesté byla ještě tma :-).IMG_3583 Přeživší jedinci se vyfotili hromadně pod hodinami na důkaz dlouhé noci :-)


1.1.2010
Ráno jsme se probudili v čase oběda. Po obědě jsme se domluvili na pátečním programu na sváteční den. Většina hrála stopkovanou. Já a Honza S. a Dana jsme se rozhodli si udělat vlastní výlet na hrad Landštějn.
Historie hradu je dodnes plná nejasností a prázdných míst, zejména z doby, kdy hrad vznikl. Jeho zbudování těsně na tehdejší česko-rakouské hranici, kdy na dohled stál jeho rakouský protějšek (?) není úplně jasné a stále probíhá archeologický výzkum, který může ledacos napovědět. V romantickém okolí žil Jan Jiří Grassel, známý to loupežník a lapka, který dal své jméno všem grázlům až do dnešních dob. Po prohlídce hradu jsme si udělali v okolí procházku po místní naučné stezce, během které nastala tma.Viděli jsme pěkný východ měsíce. Za tmy jsme došli na Veselý Mlýn a nastalo opět večerní slavnostní hodování.

Lucka

 

Pátek- Nový rok

odpoledne

Po dlouhé noci jsme se pěkně vyspali do jedenácti nebo dvanácti hodin. Milan nás překvapil dokonale vyholenou hlavou, ale taky trochu vyděsil, protože se párkrát říznul a byl trochu od krve :-). K snídani bylo co jiného než chlebíčky a někteří měli dokonce i hlad, to víte, když člověk nespí a prokládá to alkoholem, vytráví :-). Brzy přišly Marušky s nápadem uspořádat stopovací hru po okolí a začaly vymýšlet taktiku. Nakonec vyrazily s Milanem a Petrem- Evženem alias Chobim někdy po jedné hodině napřed. Měly nás prozvonit, až budou mít náskok. Po tři čtvrtě hodině jsme konečně vyrazili a šli jsme po fáborkách ze žlutého toaletního papíru :-).Hráli jsme šipkovanou vždyť to znáš...:-) Prvním úkolem bylo uklidit po sobě fáborky, druhý už byl o poznání náročnější- napište báseň z určených slov. Byla dost různorodá a tak nám to dalo pěkně zabrat. Dokonce jsme později tu básničku zhudebnili na melodii naší původní Veselý mlýn :-) :

Začali jsme ovarem, ale nebyl z kočky

po ohňostroji aktivity a pak trochu čočky

S opicí jsme vstávali a pak šipky hledali, johoho.

Postupovali jsme po fáborkách směrem k Nové Bystřici přes louky a lesy. Na jedné z luk nás čekal malý sněhuláček a úkol najít nůž v okruhu jednoho metru od něj. Našli jsme ho uvnitř těla sněhového mužíka :-). Dalším úkolem na druhé straně louky bylo vylézt všichni (osm lidí) na kovový posed, vyhlížet pět minut zvěř a vyfotit se při tom :-) Vyhlížíme zvěř. O kus dál bylo zase úkolem vytvořit z drátu zvěř, kterou jsme spatřili, nebo slona. Protože jsme žádnou nespatřili, spatřil světlo světa slon :-). Postupovali jsme lesem až k bunkru, kde byl další fáborek a úkol najít v bunkru poklad. Mimo pokladu v podobě igelitky s jídlem na nás ovšem čekala povedená pětice uvnitř a vybafli na nás :-). Nikdo se naštěstí moc nelekl :-), a tak nám mohl Milan jako nadšenec do československého opevnění z první republiky podat zevrubný výklad o tomto řopíku.U bunkru s Milanem Vyrazili jsme dál a posledním úkolem bylo najít něco dobrého k zakousnutí v okruhu pěti metrů. To se podařilo až po drahné chvíli J, byli to plněné sušenky.

Pokračovali jsme kolem rybníka do Nové Bystřice, kde jsme zapadli do druhé restaurace. Dali jsme si pití všeho druhu, já, Pepa a Monika jsme ozkoušeli vinný mošt ve dvou barvách, holky si daly plněné taštičky, kluci pořádné jídlo J. Měli jsme hodinu a půl času do novoročního ohňostroje. Před šestou hodinou jsme vyrazili na náměstí, kde se už tísnili davy lidí. Úderem šesté začala bubnová show s ohni na střeše samoobsluhy a knihovny. Na ni byly promítány obrazce a pak i záběry zdění ve městě. Teda místní rozhodně nezahálí :-). Pak konečně přišel velkolepý ohňostroj, na kterém místní radnice rozhodně nešetřila.Ohňostroj v Bystřici Doprovázela ho působivá hudba. Po skončení nás čekala cesta po poměrně rušné silnici do Potočné. Večerní pochod za tmy jsme i díky baterkám zvládli ve zdraví.

      Večer jsme dali vařit čočku, aby se nás v novém roce držely peníze :-). Uvařil se jí celý hrnec a Monika jí ještě zasmažila s cibulí, takže vznikla vysoce „mňamózní“ příloha, po které jsme se mohli utlouct. Uzené a párky tentokrát byly jen do počtu a Monika sklidila uznání všech přítomných :-). Vzhledem k tomu, že se dámy během víkendu staraly z větší části o kuchyň, navrhnul jsem, že nádobí tentokrát myjou kluci :-). Holky to považovaly za takovou kuriozitu, že si nás Maruška přišla vyfotit :-).



Po mlýně občas létaly můry a dostalo nás, když na velkého Honzu přistálo paví oko a nechtělo pryč :-). Dostal se tím i do závěrečné písničky :-). Během noci se hrály karty, Milan hrál samozřejmě na kytaru, zpívalo se a kdo ví, co se ještě dělo, na to je má paměť krátká a fotodokumentace nedostatečná :-). Každopádně největší vytrvalci šli spát asi až v půl páté.


Sobota


V sobotu se vstávalo tak nějak „normálně“ v deset hodin :-). Na sobotu jsme naplánovali delší výlety, Marušky utvořily skupinu směr Landštejn, Lucka, Honza a Dana jeli do Kaprounu a vylezli na vrch Vysoký kámen. Dvě auta lidí vyrazila na zastávku úzkokolejky Hůrky asi 6 kilometrů od Potočné. chtěli jsme stihnout jízdu parního vlaku. Přijížděli jsme těsně poté, co měl projet, ale naštěstí měl zpoždění přes půl hodiny. Na zastávce už postávalo víc lidí. Milan se začal bavit tvorbou klouzačky přímo u nádražní budovy :-). Po poledni přisupěl parní vláček s pěti vagóny, všichni zuřivě fotili a natáčeli :-) IMG_3634. Já, Pepa, Evžen, Petr a Honza jsme nastoupili, ostatní nečekaně zůstali venku, takže jsme se rozdělili. Popojeli jsme jednu zastávku do Albeře, kde jsme vystoupili. Nedlouho po odjezdu parního vlaku přibíhal na nástupiště nějaký fotograf se stativem. Po našem upozornění, že vlak už odjel odvětil „Ještě jede pravidlo“ :-). Mínil tím pravidelný motorový vlak, který se brzy opravu objevil.  Na to, že jedou v zimě dva tři vlaky denně slušná frekvence :-).

Vyrazili jsme po silnici směrem na Klášter. Z původního kláštera paulánů zbyl po zásahu komunistů jen kostel.Klášter Šli jsme po stezkách 20. století a vyznání, takže jsme si občas přečetli tabule o historii. Dál se nám už nechtělo po silnici, tak jsme vyrazili po silničce do lesa a dál už volným terénem lesem a loukou. Pěkně mrzlo a foukal vítr, tak jsme si to pěkně užili J. přes Klášter II jsme šli klinii pohraničního opevnění. Zůstaly tu i základy chat, kde přebývali naši vojáci v době ohrožení státu v roce 1938. Prohlédli jsme si jeden bunkr IMG_3663 a vyrazili jsme mimo značenou cestu. Brzo se nám podařilo ztratit trochu směr, takže „cestou necestou“ jsme se dostávali zase zpátky na hlavní cestu. Kolem skalní kapličky jsme pokračovali směrem k hradu Landštejn. Ten je v zimě zavřený, tak jsme ho jen zčásti obešli a protože nebylo dlouho do soumraku, nevyužili jsme ani pohostinnosti místních restaurací.Landštejn Šli jsme kolem skal po zasněžených cestách a povídali si chvílemi o historii doby války. Přes ves Blato jsme v nepříjemném větru došli zpátky k autu u stanice Hůrka. odtud jsme hezky oklikou přes Bystřici dojeli na mlýn. Ostatní ještě nebyli zpátky a Pavel s Jiřinou už byli sbalení a zpátky doma.

Vzhledem k tomu, že zbylo ještě docela dost zásob jídla, rozhodli jsme se udělat druhou várku chlebíčků. Udělali jsme jich požehnaně, ale do druhého dne se snědly :-) sobotní chlebíčky. A to jsme ještě dojídali cukroví, které mizelo jen pozvolna. Holky umíchaly a ohřály ovocnou bowli, která nám přišla pěkně k duhu :-). Stahovaly a kopírovaly se fotky a videa, část jsme si i prohlédli. Večer se opět hrálo Česko, kdy mnozí prokázali (ne)znalosti, každopádně jsme se dobře bavili a byla spousta legrace.  Co však bylo vrcholem našeho pobytu mělo zůstat do poslední chvíle utajeno. Postupně jsme se dozvídali, jak holky hrozně ponocovaly pak se začal Pepa s nimi zavírat do pokoje a dlouho tam něco nacvičovali :-). Každý nezvaný příchozí byl rychle odlifrován :-). Zlatý hřeb nastal později večer, kdy se konečně všichni sešli. Nejdřív jsme přezpívali naši silvestrovskou píseň Veselý mlýn a pak Milan, Pepa, Marušky, Lenka a Monika představily píseň, sepsanou na základě zážitků z pobytu, narážející na různé historky, typické rysy účastníků, jejich výkony a to vše na melodie ze známých písní a parafrázující je. Píseň č.2 Už během provozování písně propukali někteří v záchvaty smíchu a ti, co ji neznali, se bavili neméně :-) IMG_3694. Myslím, že kdokoli z přítomných si píseň po letech poslechne nebo přečte, evokují se mu všechny ty skvělé a humorné zážitky z pobytu. Vše je zdokumentované na videu, takže kdo jste jej ještě neviděl, vyžádejte si odkaz- stojí to za to :-) I po odehrání vlastní tvorby jsme pokračovali ve hraní a zpěvu a večer se opět pěkně protáhnul, tedy jak pro koho :-). Někteří si ani nechtěli připustit, že budou muset další den vstávat do práce, ale někteří si to již sichrovali dnem dovolené navíc :-). Odpadávali jsme tak zase postupně.


Neděle


V noci na neděli ještě připadával sníh, takže jsme se až těsně před odjezdem dočkali té pravé „ladovské zimy“ :-). Bylo ale jasné, že už toho moc nestihneme, ani holky už nevyužily běžky. V plánu bylo jen balení a decentní úklid. Ten stejně ve finále provádí paní domácí a vzhledem k menším problémům s topením jsme měli úklid oproti plánu zdarma. Dana odjela už před desátou a tak ji mnozí z nás už ani nepotkali. Vypravování se zabralo docela dost času a nakonec jsme po hromadném fotografování odjížděli před jednou hodinou Před odjezdem. Zamáčkli jsme slzu, vlepili pár pus a vyrazili na cestu domů. Honza s Luckou vezli velkého Honzu, Petra a mě, Monika s Lenkou Pepu, Marušky Milana, Chobi jel sám. Někoho čekalo 250 kilometrů, jiné méně, ale nikdo daleké cesty nelitoval.

Co říct závěrem? Jednoduše to, že tohle byla jedna z nejvydařenějších akcí v historii Výletníku a kdo zde nebyl, může litovat :-). Věřím, že to nebyl poslední společný Silvestr a že jich bude ještě mnoho. A že budeme opět tak výborná sestava :-).

Zbyněk

 

                        Skupina 3M (Marušky a Milan) & spol

První den jsme vyrazili všichni společně až k rozcestí u Rybníka Blanko. Ke 3M se přidal Evžen a Spící Petr a podél hranic jsme dorazili až k hotelu Peršlak, u kterého je umístěn Kámen republiky, a dále na nejsevernější bod naší jižní hranice rozdělující Česko a Rakousko. Cestou Milan natrhal proutí na pomlázku, důkazem jsou pruty ve vodě na hraničním potoku. Cestou zpět jsme vyrazili směr Nový Vojířov. Ovšem na vršku Na Vršku jsme uhnuli do lesa, kde jsme nalezli několik zákopů a přímou necestou jsme nakonec dorazili na náves v Novém Vojířově. Vybrali jsme správnou cestu i směr na zřícenou kapli, ze kterého jsme krátce za vesnicí s radostí uhli a zahájili část cesty, kdy jsme hledali "správnou cestu" a netušili tak, kde se nacházíme. Potkali jsme potok, křovíčka i spoustu posedů, z nichž jsme si vybírali ty nelepší na případné strávení Silvestra. Za jemného mžení jsme dorazili na silnici a po ní i na kopec, kde jsme tajně doufali ve zřícenou kapli. Na vrcholku začalo pouze víc pršet, ale po kapli se slehla zem (byla vzdušnou čarou cca 2km). Načež se Milan rozhodl seběhnout do nejbližší vesnice a zjistit, kde jsme. Postupně jsme ho došli a přes Lhotu jsme dorazili přímo na mlýn. Dokonce tak přímo, že jsme šli zkratkou zadem za mlýnem, naštěstí bez brodění.

Dlouhá silvestrovská noc se protáhla až do ranních hodin. Přesto se nám povedlo vstát již před polednem a protože do ohňostroje v Bystřici zbývalo ještě drahně hodin, vyrazila skupina 3M + Evžen připravit stopovačku pro druhou skupinu. Malá Maruška si uvázala toaletní papír na krk, abychom mohli snadno odvazovat "fáborky" a vyrazili jsme směr Bystřice přímo za nosem. První úkol byl nadohled od mlýna a to sbírat pověšené fáborky, aby po nás nezbyl bordel. Dál mírným stoupáním do lesa, kde se ukrýval druhý úkol napsat báseň na několik slov "ovar, ohňostroj, aktivity, čočka, opice, šipky" snažili jsme se dát slova, která měla nějakou souvislost s předchozím dnem, bohužel hledací skupina nesložila báseň hodnou zhudebnění na píseň, proto vznikl "pouze" zhudebněný štěk. Necesta nás vedla podél remízků až na okraj louky, kde jsme nechali první část konečného úkolu a to nůž, který jsme ukryli ze zbytku sněhu do sněhuláčka. Obdivujíce spoustu posedů a několik proběhnuvších srnek nechali jsme na jednom z nich úkol, nechat se hromadně vyfotit. Papírek s úkolem jsme pověsili nad posed, přičemž jsme doufali že, nedojde k pádu při jeho sbírání, ani focení. Přebytek drátu z víček od šampaňského a přebíhající srnky nás inspirovaly k dalšímu úkolu, vytvořit z drátu zvíře, které uvidí z posedu, pokud neuvidí nic tak slona. Necesta nás z podmáčené louky zavedla na lesní cestu. Milan stále průběžně hledající beton našel nedaleko od cesty bunkr, kde nás provedl a zároveň jsme zde ukryli další úkol. Najít igelitku s vekou a dalšími poživatinami. Bohužel než jsme skončili s prohlídkou byla hledací skupina na dohled. Milan zaměstnal hledací skupinu prohlídkou a my jsme spěchali alespoň narychlo dokončit šipkovanou posledním úkolem. Sušenky byly ukryté opravdu dobře a nějakou chvíli trvalo, než byli nalezeny. K naší lítosti nedošlo na další úkol na dělání chlebíčků za pomoci nalezených věcí. To už ale byla Bystřice nadohled a všichni jsme se těšili na teplé občerstvení v hospodě. Když nastal čas, vyrazili jsme skoro všichni na ohňostroj, pouze skoro všichni, protože ve výletníku se nečeká na ty co si odskočí na záchod. Díky tomu se utvořila opět skupina 3M + Evžen a zbytek. Nalezli jsme se až po pěkném ohňostroji u hospody. 

Den třetí jsme 3M + Pavel s Jiřinou a páni se vydali podívat se na úzkokolejku do Hůrek. Cesta skupiny 3M probíhala vesele, protože nám zamrzly zámky v Maruščině autě a ani po opakovaném zavírání dveří se je nevedlo dovřít. Vlak měl asi 30min zpoždění, ale dočkali jsme se. Ačkoli jsme byli dohodnuti, že pokud bude volno dohodnem se a třeba pojedem, někdo z pánské skupiny nehledě na ostatní zjistil, že se dá nastoupit a tak všichni nastoupili. A protože skupina 3M fotila a část ani netušila, že by se mohlo nastoupit tak neodjela. Vzájemně jsme si zamávali a páni byli fuč. Po odjetí pravidla jsme se záhy vinou zimy roztrhali na 3M a zbytek. Vydali jsme se po silnici směr Bláto a Landštejn z níž jsme uhnuli na řopíky ve stráni, které jsme zdokumentovali. Poté jsme po se vydali po cestě směr za nosem. Když jsme opět narazili na linii tak Milan odběhl k bunkru v lesích a vzápětí doběhl pro zbytek, abychom se šli podívat na něco jsme ještě neviděli. Co jeden takový malý bunkr dokáže udělat radosti. Na křižovatce jsme narazili na stopu pánské skupiny, po jejíž krocích jsme se na čas vydali. U borovic jsme se odtrhli a vydali se najít lo. vz. 36 typ E český, který je v republice pouze jeden, druhý je typ E moravský. Cestou jsme prošli zavátou kupkou hnoje, do níž zapadl pouze Milan. Bunkr už byl vidět, ale do cesty se nám postavila přírodní překážka v podobě potoka. Kupodivu suchou nohou se nám nakonec povedlo dojít až k vytouženém jednostřílnovému Éčku. Po prohlídce a malé svačině jsme vyrazili směr Staré město pod Landštejnem. U Podlesí jsme ovšem nevydrželi a opustili silnici načež jsme nasadili přímý směr Landštejn. Následovali opět mokřady, ale přidali se i křoviny, vysoká tráva, a závěje sněhu. Přes všechny překážky jsme neuhnuli a přímou necestou dorazili za šera na Landštejn. Po fotografování následoval ústup zpět do Bláta a Hůrek, kam jsme také za tmy dorazili. Cesta zpět autem na mlýn byla co se týká bouchání dveří stejně veselá jako příjezd, ale to Marušku nerozptylovalo od bezpečné jízdy místy i na ledu.

Skupina 3M a Evžen nezahálela ani v den odjezdu. Po nezbytném balení a loučení jsme vyrazili do Jindřichova Hradce podívat se na město a na zámek. Obhlídku pamětihodností města jsme zvládli při hledání místa na parkování, které jsme po okružní jízdě nalezli na náměstí. O víkendech bylo parkování zdarma. Cestu na zámek jsme vzali oklikou k rybníku Vajgar a bývalému mlýnu. Zámek jsme prohlídli pouze zvenku, ale protože nás tu většina byla, tak nám stačilo podívat se na Rondel, Černou věž, horní i dolní nádvoří, kde jsme se pokochali chrliči, zdobenou studnou i arkádami a vydali zpět k autům doufaje, že se svezeme úzkokolejkou. I přes Milanovo navigační schopnosti jsme dorazili k nádraží, odkud jsme po shlédnutí jízdního řádu vyrazili směr Dolní Radouň. Neuvěřitelné se stalo skutečným a podařilo se nám najít i zastávečku Dolní Radouň, bohužel vlak nejel, alespoň dokud jsme stáli na zastávce. Zde jsme se rozdělili a 3M vyrazila směr Tábor. Jediné zdržení bylo ve vesnici Pleše, kde jsme Milana museli nechat vyfotit u značky začátek obce. V Táboře jsme se v rychlosti rozloučili, když si Milan utíkal stopnout rozjíždějící se vlak. Což se mu kupodivu i povedlo.

Milan
 

 

Zamyšlení
Scénář a režie: Organizace ohledně zajištění ubytování velmi dobrá.
Producent plus titulkovací tým: velmi pěkné složení výletnické hymny.
Kameraman: Úspěšné natočení zážitků z Veselého Mlýna. Projekce videí, do budoucna se plánuje.
Titulky plus ostatní herci: Odvedli profesionální výkony a do budoucna se těsíme na další spolupráci

Všem děkuji! Bylo mi potěšením se s Vámi setkat a díky tomu  mohl vzniknout za podpory výletnických účastníků tento jedinečný zábavný a dokumentární projekt.

Lucka


Zobrazit fotky z akce

Vložil: LucieK. Vloženo: 17.1.2010. Poslední úprava: 23.2.2010.

Napsat komentář

19.1.2010    gladiola *

Moc pekne napsane
Odpovědět
Reklama
18.1.2010    Léňa *
Pěkné
Vidím že jste si to pěkně užili. Nezbývá mi než jen litovat, že mě chytnul zánět průdušek a nemohla jsem se zúčastnit.
Odpovědět
17.1.2010    LucieK
Gramatika
Kdo najde chybu.Dostane odměnu(až se uvidíme).Text modré barvy je Zbýňův.Děkuji všem za moc pěknou spolupráci a těsím se moc na další pěknou akci.
Odpovědět